UVNITŘ POHYBU V PAŘÍŽI 

České centrum Paříž (18 Rue Bonaparte, 75006 Paris, Francie)

Vernisáž 27/6 2024 
Výstava 28/6—30/8 2024 

Výtvarné umění tematizuje pohyb od nepaměti. Je totiž základním projevem vitálních a tvůrčích sil. Našich i těch, které nás přesahují a kterým se snažíme porozumět. Pohyb formuje lidské tělo, lidské vědomí i podvědomí. Denně se vztahujeme k horizontu událostí, neboli vše kolem nás je v neustálém pohybu, s kterým se musíme nějak vyrovnávat. Sport je oblastí, která tento pohyb vnímá jako symbolickou aktivitu. Tím, že se tato aktivita osamostatnila, může mít svá stanovená pravidla a stává se soutěží. Vztah výhry a prohry lze opět vnímat symbolicky jako modelovou situaci, na jejímž pozadí lze sledovat možnosti a předpoklady pěstovaného a trénovaného pohybu, který sleduje horizont samotných lidských možností. Vrcholový sport je uměním pohybu. 

Výstavní projekt Art Grand Slam s podtitulem UVNITŘ POHYBU se zaměřuje na výběr děl současných předních českých vizuálních umělkyň a umělců, kteří se ve své práci dotýkají tématu v podmnožině pohybu a sportu. Relace vztahu umělce k této podmnožině stanovuje právě přítomnost či absenci závazných pravidel pro pohyb a tělesný výkon. Vnější radost a vitalita je kontrolována temnějším pohybem vnitřních nároků, představ, tužeb, snů a ambicí. Prostřednictvím děl vizuální kultury se dostáváme do samotného jádra problému, v němž vzniká a zaniká základní projev lidského života – pohyb. Ten je tu přítomný jako základní motivace a předpoklad toho, abychom fyzicky existovali, abychom byli přítomni uprostřed dění a splynuli tak s přirozeným stavem neustále se proměňujícího světa. 

Vybrána jsou díla od deseti umělců různých generací současné české scény. O tři nejmladší autory pak doplněna formou veřejně vypsané soutěže (open call), kde součástí výhry byl kromě účasti na výstavě (pro první tři vybrané) také rezidenční pobyt v Paříži a následná prezentace děl v prostorách ČC (vítězkou z nich se stala Veronika Čechmánková).

Výstava měla premiéru v Praze v únoru 2024 v prostorách SmetanaQ Gallery a od počátku na  ní spolupracovala Česká centra. V rámci ní byly také dále uděleny ceny za české umělecko-sportovní počiny v různých uměleckých kategoriích. V oblasti vizuálního umění zabodoval Jakub Janovský. Repríza umělecko-sportovního projektu v prostorách Českého centra Paříž se uskutečňuje při příležitosti zahájení letních olympijských her pořádaných městem Paříž. Výstava má také „kontaktní dílo“ – sochu Michala Cimaly „Racket Girl“, jejíž model je zastoupen na výstavě v Českém centru Paříž, zatímco monumentální realizace je souběžně prezentována na půdě českého velvyslanectví v Paříži. Projekt UVNITŘ POHYBU následně doprovodí vydání katalogu s texty kurátora a reprodukcemi všech vystavených děl.  

Petr Vaňous, Ph.D., kurátor výstavního projektu

Autoři:
Alena ANDRLOVÁ (1977)
Malířka. Absolventka Akademie výtvarných umění v Praze (1999–2005; ateliér Malba III, Škola Antonína Střížka; ateliér Malba III, Škola prof. Michaela Rittsteina). Jako autorka usazená v Klatovech  (jihozápad Česka) je aktivní v česko-německých uměleckých výměnách a rezidenčních pobytech. Sport se v dílech autorky objevuje jako ironizující reakce na všeobecně rozšířený civilizační fenomén, kterému se nakonec přizpůsobují svým jednáním i různé druhy divokých zvířat. Vzájemné průniky přírody a civilizace patří k hlavním tématům, kterým se ve své malbě Andrlová dlouhodobě věnuje. 
W: alenaanderlova.cz

Michal CIMALA (1975)
Sochař, designér a šperkař. Autor řady interiérových realizací, často pracuje také s veřejným prostorem. Absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (1994–2000, ateliér Kov a šperk, Škola prof. Vratislava K. Nováka). Prošel stipendijními pobyty v Miláně, Berlíně a v Los Angeles. Patří k zakladatelům pražské Trafo Gallery a k okruhu jejích autorů. Nově je členem projektu FIRMA. Často a rád experimentuje se sochařskou formou, recykluje použité materiály a pracuje s nalezenými objekty (ready made). V centru autorova tvůrčího zájmu je figura a její proměny v nových společenských a technologických podmínkách: figura a její zcizená reprezentace.
IG: michalcimala

Dalibor DAVID (1972)
Malíř. Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (1990–1997, ateliér Malba I, Škola prof. Jiřího Sopka). Patří mezi výrazné koloristy současné české malby. Své náměty, jimiž bývají zpravidla lidské postavy a banální předměty, redukuje na nejpodstatnější vztah, který bychom mohli definovat jako „figura a místo“. Figura se svým pohybem noří do matrixu časoprostoru a stává se jeho nedílnou součástí, nebo naopak setrvává v jakési izolaci před realitou, jako před pomyslnou oponou. Sama malba je pro autora pohybem časosběrných stop v hledání finálního tvaru a barevné konstelace. 
IG: dalibor_david_

Milena DOPITOVÁ (1963)
Sochařka, fotografka, konceptuální a multimediální umělkyně. Absolventka Akademie výtvarných umění v Praze (1987–1994, ateliér Intermediální tvorba, Škola prof. Milana Knížáka), kde od roku 2015 vede ateliér Intermediální tvorby. Členka skupiny Pondělí. Zabývá se instalacemi a objekty, pracuje také v médiu fotografie a pohyblivého obrazu (videa). Autorka se zajímá o věci a sociální dění, které ji obklopují. Oblast sportu vnímá jako svébytný jazykový systém inspirativní pro vizuální umění. Ve své konceptuálně pojímané práci propojuje vnitřní pohyb reflexivního myšlení s vnějším fyzickým pohybem a smyslovým vnímáním. Její videa často vykazují atmosféru komplexního prožitku, zatímco objekty a instalace odkazují k paměti a schopnostem těla. 
IG: milena_dopitova

Jakub JANOVSKÝ (1984)
Malíř a sochař. Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (2004–2010, ateliér Kresba, Škola prof. Jitky Svobodové). Často se vyjadřuje napříč výtvarnými médii, stěžejní pro něj zůstává závěsný obraz, socha, instalace a intervenční kresba. Věnuje se také realizacím do veřejného prostoru, videu a knižní ilustraci. Ve své tvorbě reflektuje převážně období dětství a dospívání skrze vzpomínky a introspekci. Sport, soutěžení a ambice jsou autorem vnímány spíše skepticky. Jeho práce je zastoupena v řadě státních institucí i soukromých sbírek, jako například Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Sbírka COLLET Prague ǀ Munich ad. 
IG: janovsky_jakub

Jitka PETRÁŠOVÁ (1981)
Malířka. Od roku 2019 studuje na Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér Malba I, Škola Roberta Šalandy). Kromě malby se věnuje také knižní ilustraci. Spoluvlastní nakladatelství Knižnice Kodiak. Sportovní tematika je pro autorku spíše kompenzační, neboť sama se považuje za „bytostného odpůrce sportu“ a především školního předmětu zvaného tělocvik, který ji stále pronásleduje ve vzpomínkách. Pohybové mechanismy v malbě autorku zajímají ve vztahu k rituálnímu chování a jednání postav. Sport, zdá se, má v sobě latentně přítomné sociální a kulturní vzorce příslušné historické epochy.
IG: jitkapetrasov

Michael RITTSTEIN (1949)
Patří mezi přední české malíře generace nastupující na českou uměleckou scénu v 70. letech 20. století. Absolvent pražské Akademie výtvarných umění (1968–1974, ateliér Malba, Škola prof. Arnošta Paderlíka). Člen Volného sdružení 12/15. V letech 2001–2018 vedl ateliér Malba III na Akademii výtvarných umění v Praze. Autorův expresivní malířský výraz v sobě nese kritický společenský potenciál. Ironii jsou tu podrobovány různé soukromé a veřejné rituály. Samotná Rittsteinova malba vykazuje vysoce dynamický a komprimační charakter. Figury a předměty tu podléhají vnitřnímu pohybu a metaforickému tlaku, který je elasticky deformuje. Autorova díla jsou zastoupena ve většině důležitých státních i soukromých sbírek, včetně Národní galerie v Praze.
IG: rittstein

Paulina SKAVOVÁ (1976)
Sochařka, scénografka a konceptuální umělkyně. Absolventka Akademie výtvarných umění v Praze (1997–2003, ateliér Socha, Škola prof. Karla Nepraše; ateliér Intermediální tvorba, Škola prof. Milana Knížáka). Zajímá se o box, jízdu na koni, rekreačně také o sportovní střelbu (které se její manžel Petr Zvolánek, věnuje profesionálně). Často se účastní sochařských soutěží pro veřejný prostor. Má za sebou v tomto směru i řadu realizací. Pracuje také pro film. Klasická modelační technika se u autorky propojuje s aktualizací tradičních sochařských námětů a témat. Sochařský svět Skávové vykazuje často také fantaskní charakter.
IG: paulinaskavova

Pavel ŠMÍD (1964)
Malíř. Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (1990–1997, ateliér Malba I, Škola prof. Jiřího Sopka). Je spoluzakladatel skupiny Přirození (1989–1992). Do roku 1990 působil v Ostravě, kde se podílel na tehdejší neoficiální výtvarné scéně a věnoval se výhradně grafice. Smysl pro kresbu a práce s fotografickými východisky se odrazila i v jeho pozdější tvorbě. Charakteristická je jeho záliba v detailu reality střídající vážná společenská a politická témata, viděná často ironicky. Kromě malby se věnoval také divadlu a scénografii. Navrhoval například scénu pro operu Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky v Národním divadle v Praze. V roce 2023 autorovi uspořádala Galerie výtvarného umění v Ostravě bilanční výstavu a vydala mu první souhrnnou monografii. 
IG: pavelsmid_

Lubomír TYPLT (1975)
Přední malíř-figuralista a tvůrce objektů. Absolvent Vysoké uměleckoprůmyslové školy v Praze (1993–1997, obor Ilustrace a knižní tvorba, prof. Jiří Šalamoun), Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (1997-2001, ateliér Malba, prof. Jiří Načeradský) a Kunstakademie v Düsseldorfu (1998-2004, ateliér malby, prof. Marcus Lüperz, prof. Gerhard Merz, prof. A. R. Penck). Vedle malby se věnuje také aktivitám hudební skupiny WWW (autor textů a vizuálů CD). Mezi hlavní tematické okruhy autora patří socializace jedince a jeho začleňování do společenských systémů a kolektivů., včetně reflexe totalitních mechanismů, manipulativních vzorců a různých druhů represí. Pohyb je v díle Typlta propojen především s nadbytkem, nebo naopak nedostatkem lidské energie využívané, používané i zneužívané společností.. 
IG: lubomir_typlt

+ open call:
Veronika ČECHMÁNKOVÁ (1996)
Fotografka a vizuální umělkyně. Absolventka FAMU, Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze (2016–2022, ateliér Intermédia, Štěpánka Šimlová). Ve své tvorbě zaměřuje především na symboly, tradice a jejich proměny v čase. Ve svém soutěžním díle „Dialog with Previous“ (Dialog s předešlým), se v podobě fitness cvičitelky s šátkem a kosou opatřenou chlebovými objekty stává zprostředkovatelkou proměny těchto tradičních symbolů. Čechmánková tak nabízí otázky o proměně a významu tradice a zároveň přivádí zpět k myšlenkám na tradiční způsob života. Autorka je zároveň vítězkou vypsaného open callu, v němž získala možnost realizovat své dílo v prostorách Českého centra Paříž v rámci umělecké rezidence. 
Dílo určené pro Paříž nese název Dialog s předešlým II. Svůj záměr komentuje následovně:  „Mým cílem je navázat na videoart Dialog s předešlým a změnit formu vyprávění. Snažím se pomocí vizuálního obrazu vyjádřit příběh, jinak než pomocí filmové obrazu zvuku, textu a sluchu, ale jen pomocí zraku a hmatu. Hlavním materiálem je textil, který s fotografii úzce souvisí. Fotografie má kvalitou pouze optickou, textil spíše haptickou, přestože fotografie a textil nabízejí divákovi odlišný prožitek, je možné je vzájemně propojit a upozornit na jejich vlastnosti. (citace z výstavního katalogu Pocta Suknu)“. V rámci tématu výstavy Uvnitř pohybu se tu dostáváme do kontaktu spíše s pohybem paměti a vzpomínek, které se materializují v artefakt „haptického obrazu“. 
IG: veronikacechmankova

Tereza SIKOROVÁ (1994) & Tomáš MORAVANSKÝ(1991)
Klaunka a performerka a intermediální umělec a dramaturg. Absolventka Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (2013–2018, ateliér Fyzické divadlo, doc. Pierre Nadaud) a  absolvent Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (2013–2018, ateliér Intermédia, prof. Václav Stratil). Dlouhodobě spolupracují jako autorská dvojice na sérii projektů manifestujících se skrze experimentální intervence, veřejné performance, videozáznamy a pseudo-virální spoty na vlastní umělecko-sportovní události. Oba umělci jsou zároveň spoluzakladateli a klíčovými členy interdisciplinárního sdružení INSTITUT INSTITUT. „Dead in the Pool“ je pětihodinové představení, ve kterém se kromě přítomnosti klauna v roli plavčíka nic neděje. Performance pracuje s představivostí návštěvníků, kdy jejich fyzická přítomnost dotváří samotné dílo.
IG: institutinstitut

Lukáš SLAVICKÝ (1996)
Malíř a multimediální umělec. Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (2017–2021, ateliér Malba IV, Škola Martina Mainera; ateliér Grafika I, Škola prof. Jiřího Lindovskýého a Dalibora Smutného ateliér Malba I, Škola Roberta Šalandy). Pracuje s malbou, videem, objektem a instalací, kdy jednotlivá média kombinuje a propojuje. V rámci tématu Uvnitř pohybu, vytvořil triptych složený ze dvou obrazů a jednoho videa. První obraz „Trainingday“ reflektuje přípravnou fázi a byl vytvořen v čase odpovídajícím počtu a délce tréninků. Druhý obraz „Matchday“, je pojat jako zápas a musel vzniknout v limitu 2 x 90 minut. Třetí část triptychu - video - tematizuje pohyb, uchvácení i mezilidsky spojující stránky sportu. 
IG: lukas_slavicky