JAKUB JANOVSKÝ (*1984)

je absolventem Atelieru kresby pražské AVU (ateliér Kresby, Škola prof. Jitky Svobodové). Často se vyjadřuje napříč výtvarnými médii, stěžejní pro něj zůstává závěsný obraz, socha, instalace a intervenční kresba. Věnuje se také realizacím do veřejného prostoru, videu a knižní ilustraci. Ve své tvorbě reflektuje převážně období dětství a dospívání skrze vzpomínky a introspekci. Sport, soutěžení a ambice jsou autorem vnímány spíše skepticky. Jeho práce je zastoupena v řadě státních institucí i soukromých sbírek, jako například Národní galerie v Praze, Galerie Hlavního města Prahy, Sbírka COLLET Prague ǀ Munich ad.

1. Jak bys ve třech slovech popsal svou tvorbu?  
JJ: Kresba, malba, socha

2. Co tě jako první napadne, když se řekne Art Grand Slam? 
JJ: Projekt, který spojuje po vzoru antického Řecka sport s uměním výtvarným, literaturou a filosofií.

3. Kdy jsi naposledy sportoval? 
JJ: V týdnu jsem byl běhat

4. Zašel bys při příležitosti výstavy v Paříži na Olympijské hry? 
JJ: Bezesporu ano, hlavně na atletiku a kolektivní sporty.

5. Existuje nějaký umělec, který tě inspiruje?
JJ: Těch je mnoho, v poslední době například velkolepé instalace dvojice Elmgreen&Dragset.

6. Našel by se někdo i ve sportu? 
JJ: Určitě spousta, například Věra Čáslavská pro svou neuvěřitelnou sportovní kariéru a životní postoje.

7. Chtěl si být umělcem už od dětství? 
JJ: Nevím jestli jsem přemýšlel nad profesí “umělec”, ale věděl jsem, že chci  kreslit i do budoucna. 

8. Dá se v umění soutěžit? 
JJ: Dá, ale je to velmi ošemetné, protože měřitelných kritérií je více. Sportovní terminologií by se mohlo jednat o něco jako umělecký víceboj.

9. Jaké je tvoje oblíbené umělecké dílo?  
JJ: Guernica od Pabla Picassa. 

10. Kolektivní nebo individuální sport?
JJ: Kolektivní i individuální, oboje má své kouzlo.