DRUHÝ ROČNÍK
ANNA KRNINSKÁ
Absolventka Akademie Výtvarných Umění v Praze-atelier figurálního sochařství a medaile Vojtěcha Míči se ve své tvorbě často věnuje sportovním aktivitám.
"Biker" je velká kamenná socha s drobnou kovovou vložkou. Jedná se o pískovcový blok z kterého vyjíždí zprvu zcela plastický Downhillový závodník, který se postupně mění v reliéf až se nakonec úplně ztrácí v kamenném masivu. Kámen autorka ponechala z velké časti v původní, přírodní formě, protože když se na něj podíváte z "druhé strany", můžete si všimnout, že byl Bikerem už dávno před tím, než jsem se ho já vůbec dotkla.
DARINA MOLATOVÁ
Studentka Akademie výtvarného umění v Praze, Ateliéru Sochařství I. V cyklus Svalových vláken se zaobírá samotným fungováním těla a možností pohybu. V práci byl pro ni zásadní směr a místo úponu svalových vláken, které definují charakter pohybu. Základním materiálem cyklu je vlna. Vlna nejlépe odpovídala autorky představě napnutých vláken. Cyklus vznikl během lockdownu, kdy jsme byli značně omezení, a o to víc jsme věnovali pozornost sami sobě a svému tělu. Toto ponoření do svého těla autorku vedlo k vytvoření této série.
ELIŠKA BELUSKÁ
Studentkou 2. ročníku ateliéru Malby u prof. Daniela Balabána a Václava Rodka. Věnuje se především figurální malbě, přičemž se nejvíce zaměřuje na náměty zaměřené na lidské pocity, nitro, vnímání a osobnost.
1. Dílo: Tématika letního cvičení venku. Rozfázování pohybu do 3 poloh pro zachycení celkového pohybu. Autorka se snažila také zachytit koncentraci subjektu a jakousi uzavřenost myšlenek od okolního světa. 2. Dílo: Cesta jako na lezecké stěně, ale také jako proces učení a postupný progres učení a získávání nových fyzických dovedností.
FILIP HAVLENA
Absolvent University of Arts London, London College of Communications. Pro výstavu připravil 3D tištěné sochy. Pomocí technologie mo-cap autor zachytil různé pohyby a z dat vytvořil sochy. Sochy, které zahrnují čas jako další rozměr, jsou 4D zobrazením pohybu. Doprovodný editorial představuje celý proces.
JAN SOUMAR
Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru Michaela Rittsteina a Josefa Bolfa. Ve své tvorbě se zaměřuje na figuru a krajinu. Figuru autor v posledních pár letech stylizoval, až došel ke zpracování lidského těla v podobě rozcyklených pohybujících se těles. Figuru vnímá jako pohybující se entitu, která kmitá a ve srovnání s poměrně statickou krajinou se neustále přizpůsobuje zrychlení a dění kolem ní. Figuru na malbách autora zastupují dynamické tvary, ve kterých se dá rozklíčovat konkrétní děj a poloha těla. Jan se aktivně sportu věnuje od svého dětství a pro AGS zpracuje řecko-římský zápas, kterému se v současné době věnuje.
MAATTY
Název: MAAPPA Global Champions Madrid 2024. První ze série akrylů zobrazující plánek překážek v rámci závodů v parkurovém skákání světové série Global Champions. V tomto případě se jedná o přesnou vizualizaci traťi závodu, který se uskutečnil letos ve španělském Madridu. Dílo je dalším ze série MAAPPA - tedy pláten, kde hrají hlavní roli linky.
Charakteristická tvorba inspirovaná městskou dopravou a zejména pak systémem metra je pro umělce tvořící pod pseudonymem MAATTY charakteristická. Začal se jí věnovat před dvanácti lety, kdy ho k ní přivedla porucha autistického spektra, když jeho rodiče zjistili, že na něj mapy mají terapeutický účinek.
MARTIN DAŇEK
Student Ostravské univerzita, ateliéru Sochařství. Ve svých dílech se autor věnuje takzvaným hitům (tvrdé souboje). Už od mala má autor ke sportu blízko a sám hraje hokej, jak lední, tak in-line. Nápad na toto téma přišel právě při hře. Ať už hity rozdával nebo se stal jejich obětí, vždycky Martina fascinovaly. Návrhy na skici autor sbíral a doteď sbírá jak ze vzpomínek, tak z televize nebo ze sledování živého hokeje přímo ze stadionu. Vzniklé práce tak reagují na pozastavení okamžiku, při kterém vzniká paradoxně souhra hráčů v jejich tvaru a kompozici.
MARTIN VONDRUŠKA
Student pražské Scholastiky připravil digitálně kolážové série se sportovní tématikou. Odkaz do filosofie je příkladem spojení reality s fantazií. Vizuální příběh o růstu, pohybu a existenci v sobě vizuálně kombinuje sportovní vášeň a hledání nových cílů. Postavy bez obličejů reprezentují každého z nás. Tento anonymní prvek umožňuje divákovi snazší ztotožnění s příběhem. Absence obličeje také přenáší více pozornosti na prostředí kolem nás.
MATĚJ DEJMEK
Student designu na UMPRUM, který se pod vedením designérského dua Vrtiška Žák a asistenta Petra Háka, zaměřuje na navrhování nábytku a interiéru. Série maleb se sportovními náměty či figurami v pohybu a velkým palcem. Hlavní myšlenkou je propojení reality a digitálního světa, který je zde zastoupen světem sociálních sítích. Kilometry scrollování, hodiny času a palec každého z nás, který je vždy přítomen (a hlavou často ignorován). Prst, který doma, pohodlně z pohovky, dokáže zastavit pohyb pouze lehkým dotekem. Konzumace mediálního obsahu na sociálních sítích navíc může být vnímám jako určitý druh „sportu,“ kde se počítá každá vteřina. Kde, stejně jako ve sportu, jde o techniku a počet diváků sledujících jednotlivé výkony.
MELANY MEREDOVÁ
Studentka Západočeské univerzity v Plzňi, Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Pod tématem Paralerní dimenze, si autorka představila svět podobný, ale tak trochu jiný tomu našemu. Vymyslela si zemi, kde by náš druh, tedy člověk, vůbec nemusel existovat a jeho místo zastoupí třeba zvířata. Napadl ji tento mírně absurdní obraz, kde můžeme vidět vlka, geparda a králíka závodit o čestné umístění v cyklistice.
ONDŘEJ NAVRÁTIL
Student AVU Praha, obor SOCHA1 připravil sochy Koulař a Odpočívající discobolos. Koulař(satyr): Je socha z mramorových a ocelových segmentů. Je částečně pohyblivá. Socha koulaře je otáčivá a mramorový krtek se může pohybovat nahoru a dolu pomocí páčky tvaru bílého mramorového králíka. Odpočívající diskobolos: nástěnný reliéf. Odpočívající atlet pozoruje, jak mu brouk odnáší jeho vrhací disk. Jak socha, tak reliéf jsou z ušlechtilých materiálů. témata vycházejí z klasického umění ovšem se značnou nadsázkou.
ŠTĚPÁNKA ADÁMKOVÁ
Koncept díla: Ve své tvorbě autorka pracuje s tělesností a spojením organického a syntetického – zajímá ji, jak syntetický materiál reaguje s organickým tělem, jakými způsoby je možno tyto dichotomie spojit a vytvořit tak jejich metamorfózu, vlastní světy, abstrahovanou formu figurace. Pracuje s novým typem tělesnosti v syntetickém prostoru. Vychází z obdivu k lidskému tělu, pokládá otázky týkající se vnímání lidskosti v éře syntetizace, virtuality a derealizace. Vytváří vlastní tělesnost, názvosloví, formy „synteticko-organického“, posthumanistického života. Názvosloví a stylizace, které ve své práci autorka používá, vychází z tělesnosti, pohybu lidského těla a interakcí svalů jednoho či více těl; výstupem tedy budou tři nástěnné objekty, jejichž inspiračním zdrojem pro stylizaci budou tentokrát právě olympijské sporty, a to jmenovitě wrestling, gymnastika a trampolína. Lidské tělo se ve své maximální "olympijské" formě stává objektem, vzdáleným a neznámým tělům, se kterými se každodenně setkáváme. Pohyb se stává neznámým, animalistickým, umělým.
